Čím dál častěji zahlédnu v novinách článek, ve kterém se objevuje magické slovíčko "facebook". Nový fenomén dneška, který ovšem v podstatě není ničím novým. Pokusů o tzv. sociální sítě bylo už před facebookem několik, nehledě na to, že možnost podělit se o své fotky ve spodním prádle nabízejí i mnohé jiné internetové vymoženosti. Nebudu rozebírat lidskou povahu, která je ochotna dobrovolně vzdát se svého soukromí a veřejně se chlubit tím, že jsem ve tři hodiny ležel namol na autobusovém nádraží v cizím městě, ale to, jak se fyzická existence člověka pomalu přesouvá do virtuálního prostředí.
Pokud jste na internetu už nějakou dobu a znáte jeho zákoutí jen trochu hlouběji než homepage Seznam.cz, jistě jste si všimnuli "registrovacího trendu". Internet je užitečný pomocník a dobrý sluha, nicméně za služby, které dříve poskytoval "bez mrknutí oka", si začíná vybírat daň. Ať už je to rovnou zpoplatnění nebo jev častější, a tím je oblíbená registrace zdarma. Za pár chvilek vašeho času (a e-mailovou adresu) získáte buď rovnou ničím nerušený přístup k funkcím a nástrojům nebo alespoň funkce základní. Daní jsou v tomto případě inzertní e-maily nebo rovnou spam (nikdy nevíte, ke kterým robotům vaše adresa doputuje, ať si poskytovatel říká co chce).
To mě přivádí na myšlenku, kolik virtuálních identit "musí" vlastně člověk mít. Krom těch, které si zřizuje téměř nutně (e-mail, internetové bankovnictví) lze člověka na internetu najít na sociálních sítích, v univerzitním systému, na šachovém portálu a u některých jedinců až na desítkách dalších stránek. Myslím, že duchem pomalu opouští svou tělesnou schránku a z šedivých ulic spěchají ke svým monitorům, aby se mohli účastnit toho "pravého", zajímavého života, kde pramálo záleží na tom, kdo skutečně jsou, co si myslí a co cítí. Pokud už zažijí nějakou zajímavou situaci ve svém životě, okamžitě ji musí zaznamenat a podělit se o ni. Jen tak na okraj, není to i tohle bloggerství? Zabíjení obyčejného života, prznění vlastních zážitků? Vytváření další zbytečné identity?
Důležité je zkrátka být neustále online, abychom mohli sdílet s "přáteli" naše úžasné zážitky či se radovat ze zážitků jejich. Někteří pokročili do takového stádia, kdy mají facebook a icq v mobilním telefonu, aby mohli všem sdělit, že právě sedí na pivu. Lituju těchto lidí, že nedokáží ani v posvátném místě společenského setkávání zapomenout na to, že existují i na internetu, i když dnešní sportbary a všudypřítomné herny mají, pravda, do přívětivých lokálů hodně daleko. Lidé, kteří nejsou dostatečně "registrováni" se z této exluzivní společnosti vylučují a jsou považováni za podivíny a staromilce. Pokud nejste dostupný 24 hodin denně, jste outsider a jakobyste ani nežil. Dnes se totiž žije v kyberprostoru, to je má generace, račte nás poznat, venku nás často neuvidíte.